Odpust
Napred kratkej usmev, dotek jakoby nahodou,
vyjevene se divam na tvy dlouhy ruce,
na tvy stihly ruce, ktery hladej toho chlapa vedle tebe.
Odpust mi
Vzdycky kdyz me mijis, loucis se a jdes nekam spat,
tak vdechuju z plnejch plic, tvoji jemnou vuni,
tvoji znamou vuni, ktera ze me uz davno vyprchala.
Odpust mi
Prohlizim si ryhy ve svejch dlanich a oci mam sklopeny,
kdyz mi tvuj chlap vypravi, jak se krazne milujes,
jak se rada milujes, jako bych na to mohl nekdy zapomenout.
Boze, odpust mi!