Láska vzdálená

1)
Když naše srdce dokázali souznít
a v krásnou esencí lásky se proměnit.
Tak nechme jí znít a ono se to projeví.
Že všech snu co mají víru
Z všedních dnů, kde berem sílu,
Ty a já.

2)
Já postavil chrám sám v sobě
a nechám si ho zkrášlit rád po tobě
a ty se jako ranní slunce doufám rozjasníš.
Ze srdce svůj jsem nebyl k tobě.
Nemohlas za to, že byl jsem jen v sobě.
V myšlenkách.

R.:
:[ Však já zas příjdu.
V pravý čas.
Až poznám koutů,
zemí a krás. :]
Já zas příjdu, hvězdo má.

3)
Když nevidím tě vedle sebe den co den,
nezbývá než vzpomenout si na ten sen.
Tak daleko tak blízko a pořád propojen.
Ze vzpomínek co plují si hravě
sem ten snílek, co vrtá ti v hlavě.
Den co den.

R.: .......

M:
Pak bude tu místo pro lásku dvou,
pro lásku s tebou tak nezměrnou.
Co zabere všechen čas i úsilí.
Vždyť to víš.

R2.: Že já zas přijdu,
V pravý čas,
Až poznám koutů,
Zemí a krás.
Já zas přijdu,
Milá Ester,
Já zas přijdu,
Krásná Ester.
V pravý čas.