Hlas
Cítím, jak mi proudí krev do žil a vnímám sebe
Jako toho, který žil svůj sen do poslední chvíle své
Myslel jsem, že štěstí nezískám
Hledal všude, ale nikde nebylo k nalezení
Špatně jsem se koukal na svůj život, chtěl jsem lepší
Ostatním šli věci sami, já připadal si horší
Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou
Cítím, jak je ve mně hněv, co zbyl mi z minulýho dne
A zpátky vrací se mi do žil ten stejný den, kde jsem byl tak sám
Bylo toho na mě moc já věděl, že nemůžu dál
A vím, že vinu nesu já
Komu jsem ublížil se omlouvám
Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou
Zastavil se čas a pomalu si zvykám na sebe
Na to jakej doopravdy jsem, snažím se neplýtvat svým životem
Věřím, že naděje mi zůstala taková
Přesně taková, co mě zachránila a vrátila mi do života sen
Naštěstí mi zbyl hlas, co říká mi neměj strach
Tvoje víra je silnější, když se stává skutečnou