Sám

Procházim chvíle s tebou večer.
Ještě ráno piju vodku, v těle cejtim křeče.
Nevim jestli se mam smát..a nebo brečet.
Chodim po tmě bytem, mlátim do zdí, z rukou krev mi teče. Hej!
A všude vidim jenom tebe.
Procházim si fotky, vážně nepoznávám sebe.
Ve snech pořád vídám oči s barvou čistý nebe.
Pořád nedokážu chápat, proč mi tě život bere.
A rád bych řek, že vidim barvy.
Kolem šedý stěny, taky rozervaný hadry.
Vím, že poslední dny jsme si neustále lhali.
Ale sakra vrať se zpátky, nechci sakra už bejt tady..
Sám!
Všechno v tobě mám.
Proč je to tak hard.
Já ztrácim, co ti dám!
Už bych chtěl bejt dál.
Zas tu stojim sám!
Všechno v tobě mám.
Proč je to tak hard.
Já ztrácim, co ti dám!
Už bych chtěl bejt dál.
Vím kde dělám chyby, proč je kurva dělám znova.
Čtyři holý stěny na mě padaj u mě doma.
Proč mam neustálou potřebu ti zkoušet volat.
Nejradši bych utek před všim, já chci se někam schovat.
Vím, že měl bych stát tu čelem, postavit se tomu.
Ale jak bych asi mohl, když jdu sám bez tebe domu.
Vidim tmavý okna. Vím, že čeká na mě doma prázdno.
Pořád čekám tvoje zprávy, tak kde kurva váznou?
Ty víš nejlíp ze všech, že prázdna se nejvíc bojim.
Budu sedět doma v rohu, dokud sám se nezahojim.
Dokud budu tady psát, jak jsem tě měl rád.
Dokud budu tady stát, budu tě milovat. Hej!
Sám!
Všechno v tobě mám.
Proč je to tak hard.
Já ztrácim, co ti dám!
Už bych chtěl bejt dál.
Zas tu stojim sám!
Všechno v tobě mám.
Proč je to tak hard.
Já ztrácim, co ti dám!
Už bych chtěl bejt dál.