Vltava

Ve vratký bárce mě unáší proud
Sám sebe se ptám, kam sem vlastně chtěl plout
Zvolna se stmívá

Hluboká voda mi odpověď nedá
Pořád se ztrácím a pořád hledám
Měl bych se líp dívat

Proud už sílí, peřej se blíží
Nechci snít, i když oči se mi klíží
Všechno chci vidět tak jasně, jako by byl den
A když se otočím, jsem úplně v šoku
Z vlastní hlavy plný vzteku a lacinýho moku
Vizionářem a sám sobě lhářem jsem utopil svůj sen

Smutný pohled do davu na břehu
Naše čest se v bizardním příběhu
Zoufale zmítá

Šašci se ve vilách opíjí mocí
A já se ptám, jestli po týhle noci
Může ještě svítat?

Růže do uší, hluší lidé netuší
Že dávno hmota zvítězila nad duší
Příští stanice je peklo, i když slíbený byl ráj
Prachy jsou pravda, obsah je forma
A drzá lež je propříště norma
Do mozku vrtá skutečnost krutá, že padl stín na můj kraj

Zavři oči a poslouchej. Na chvíli tu budu s tebou

Peníze, peníze hýbou světem
Přidej se a pak kulometem
Smíš určovat právo

Musíš si vybrat tu správnou stranu
Souhlasit a jít, nebo dostaneš ránu
Nechtěj myslet hlavou

Můžeme si dopřát výdobytky doby
A do půllitru syčíme slova plná zloby
Jedovatý plivanec se stává důkazem
Ten tohle má a ten má ještě víc!
"A já to chci taky!", se řve z plných plic
Co nás čeká? Kam nás donese řeka?
Kam kráčí naše zem?

Neboj se, už tě nechci trápit. Možná to tak bude lepší